Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Ukradené planety v okolí pulsarů: Jde o realistický scénář?
Planety obíhající kolem pulsarů patří k nejpodivnějším světům, které astronomové znají. Jak mohou vzniknout u objektů, jež prošly katastrofickou explozí supernovy? Nová studie ukazuje, že jednou z možností je gravitační „krádež“ planet z cizích hvězdných soustav. Přestože takové zachycené planety zpočátku obíhají po chaotických drahách, numerické simulace naznačují, že některé systémy se mohou během miliard let překvapivě uklidnit a stát se dlouhodobě stabilními. Diplomovou práci s tímto tématem vypracoval Matyáš Fuksa z MFF UK pod vedením Václava Pavlíka a Vladimíra Karase z ASU a Stevena Shorea z Univerzity v Pise.
Medúzinými údolími k obří zásobárně podzemní vody na Marsu
Hledání vody na Marsu pro použití budoucími lidskými základnami má obrovský praktický význam. Probíhá již delší dobu. Nedávno Američané zpracovali šest profilů radargramů z umělé družice Marsu Evropské kosmické agentury Mars Express.
Na čem pracujeme: Hráškové a borůvkové galaxie obývají nepříliš osídlený vesmír
Zelené hrášky a borůvkové galaxie patří k nejextrémnějším galaxiím v dnešním vesmíru. Jsou malé, kompaktní a překotně vytvářejí nové hvězdy. Nová studie vedená astronomy z ASU ukazuje, že tyto objekty žijí převážně v osamělých oblastech kosmu, daleko od hustých galaktických seskupení. Výsledek naznačuje, že jejich mimořádná hvězdotvorba není obvykle spouštěna srážkami galaxií, ale spíše přísunem dosud nezpracovaného plynu.
Jménem Astronomického ústavu Akademie věd ČR zveme zájemce o tématiku, ale také veřejnost na premiéru filmu Making Times Visible, která se koná 1. června 2026 od 18:15 v kině Světozor v Praze. Film představuje mezinárodní projekt Circumnavigation in Time, v němž Slunce „píše“ obraz pomocí solarografie realizované na 24 místech světa. Akce je otevřena veřejnosti, vstupenky na místě i online.
Meteory obvykle vnímáme jako jednotlivé světelné stopy na obloze. Víme, že v některých fázích roku jich je více, přičemž tyto tzv. meteorické roje jsou reprezentovány tělísky, která mají společný původ v jednom mateřském tělese. Ve výjimečných případech se však zdá, že meteory někdy přicházejí ve „shlucích“ – skupinách fragmentů jednoho tělesa, které se rozpadlo krátce před vstupem do atmosféry. Analýza těchto vzácných jevů umožňuje nahlédnout do procesů rozpadu meteoroidů v blízkosti Země a odhaluje, jaké fyzikální mechanismy za nimi stojí.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2026
V pondělí 25. května začíná v Chebu 20. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop), pokračovat bude až do 29. května 2026. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.
Na čem pracujeme: Radiální rychlosti odhalují původ cyklické proměnnosti horkých hvězd
Mnoho hvězd na obloze a mění jas téměř dokonale sinusově. V mnoha případech je však obtížné až nemožné určit, který z mnoha jevů je příčinou těchto ukázkově pravidelných změn. Nová studie, která je výsledkem magisterského projektu Emy Šipkové pod vedením Marka Skarky z ASU, ukazuje, že za těmito zdánlivě jednoduchými změnami se často skrývá překvapivě složitý příběh, v němž hrají hlavní roli dvojhvězdy, hvězdné skvrny i pulzace.
Setkání řešitelů programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo v Ondřejově
6. května 2026 se na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově uskutečnilo setkání řešitelů programu Vesmír pro lidstvo. Hosty přivítal Miroslav Bárta, zástupce ředitele ústavu pro vědecké aktivity. Aktuality, týkající se programu Strategie AV21, představil Jiří Plešek, člen akademické rady AV ČR zodpovědný za rozvoj programu Strategie AV21.
Za každou institucí stojí lidé, jejichž dlouholetá, pečlivá a často nenápadná práce tvoří její pevné zázemí. S velkou radostí proto sdílíme fotogalerii ze slavnostního předání děkovných listů Akademie věd ČR, které z rukou předsedy AV ČR prof. Radomíra Pánka převzaly dvě dlouholeté pracovnice Astronomického ústavu AV ČR – paní Irena Smolíková a paní Kateřina Soldánová.
Česko míří do projektu ANDES pro největší dalekohled světa
Po dvaceti letech členství České republiky v Evropské jižní observatoři se české instituce poprvé budou podílet na vývoji vědeckého přístroje pro její dalekohled. Akademie věd České republiky a Masarykova univerzita se chystají zapojit Česko do projektu ANDES pro Evropský extrémně velký dalekohled v Chile. Vedle vědecké prestiže tím otevírají i nové příležitosti pro know-how, mladé výzkumníky a průmysl. Více
Na čem pracujeme: Selhání erupce filamentu v magnetohydrodynamické simulaci
Erupce slunečních filamentů jsou považovány za základ výronů hmoty do koróny, známých jako CME, které mohou ovlivňovat i kosmické počasí v okolí Země. Tyto erupce však ne vždy skončí úspěšným výronem hmoty do meziplanetárního prostoru. Nová studie ukazuje, že za „neúspěšnými erupcemi“ filamentů stojí jemná rovnováha mezi magnetickými silami a gravitací – a že jejich následné kmitání může být klíčem k pochopení dynamiky sluneční koróny.
V Polsku byl s pomocí našich výpočtů nalezen železný meteorit
V pátek 17. dubna 2026 před devátou hodinou středoevropského letního času, ještě během soumraku, proletěl pro pozorovatele z České republiky na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem jasný meteor – bolid. Byl dobře zaznamenán speciálními přístroji tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, rozmístěnými na celém našem území a v některých dalších státech.
Máme zpracováno a přinášíme informace, co se během soumraku odehrálo v pátek 17. dubna 2026 na severní obloze. Přesně ve 20 hodin 53 minut a 59 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid (dále označený také jako EN170426_185359) o hmotnosti kolem 100 kg složený převážně ze železa a niklu a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami.
Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa
Český astronomický výzkum získává významnou příležitost díky zapojení do vývoje špičkového spektrografu ANDES, který bude instalován na evropském dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Zapojení do projektu otevře české astronomii přístup k vývoji špičkového přístroje pro ELT i k budoucímu výzkumu exoplanet, rozpínání vesmíru a procesů spojených se vznikem hvězd – včetně napínavého hledání druhé Země.
Na čem pracujeme: Náraz sondy DART do měsíčku Dimorphos zpomalil rotaci planetky Didymos
Srážka sondy DART s měsíčkem Dimorphos byla historickým experimentem planetární obrany. Cílem bylo otestovat, jak se změní oběžná doba tohoto tělesa. Nová studie, na níž se podílel i Petr Pravec z ASU ukazuje, že její dopady sahají ještě dál, než se čekalo – neovlivnila totiž jen oběžnou dráhu měsíčku, ale dokonce i rotaci samotného mateřského tělesa Didymos. Jak je to možné?
U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovsku pořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městské knihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jeho součástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovat bude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomické fototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou Petr Horálek a členové místního astronomického klubu.
Na čem pracujeme: Fyzikou podložená metoda výpočtu energií hvězdných erupcí
Erupce, nejenergetičtější projevy sluneční aktivity, již řadu let nejsou jen doménou sluneční fyziky. Před více než dekádou byly tyto jevy přesvědčivě prokázány též na jiných osamocených hvězdách chladných spektrálních typů na hlavní posloupnosti. Ale co více, jejich odvozené energie o mnoho řádů přesahovaly energie erupcí slunečních. Jenže právě výpočet celkové energie hvězdné erupce je založen na předpokladech, které nemusejí v realitě vůbec nastávat. Petr Heinzel s kolegy z Polska navrhuje vylepšenou metodu pro hodnocení parametrů hvězdných erupcí.
ZMĚNA ČASU - v noci ze soboty 28. na neděli 29. března si ve 2 hodiny v noci posuneme čas na 3. hodinu
I když astronomie dala lidstvu přesný čas, s přechodem na letní čas (SELČ), který nás čeká v noci na zítřek, nemá nic společného. Nepotřebujeme ho (stejně vše zaznamenáváme ve světovém čase UT). Letní čas dnes ani nic neušetří, naopak jeho zavádění stojí peníze a spoustě lidí přechod dvakrát ročně vadí. Jedná se čistě o administrativní opatření. Jen pozor, kdybyste se rozohnili, tak abyste nevzali útokem i zimní čas. Ten totiž neexistuje, resp. není u nás v současnosti zaveden. V průběhu roku u platí středoevropský čas SEČ a středoevropský letní čas SELČ.
Doktorandka Astronomického ústavu AV ČR Angelica Albertini uspěla v Ceně Wernera von Siemense
Mgr. Angelica Albertini, Ph.D., která působila jako doktorandka Astronomického ústavu AV ČR, se se svou disertační prací „Gravitational waves from large-mass-ratio black hole binaries“ zařadila v prestižní soutěži Cena Wernera von Siemense mezi TOP 10 nejlepších prací. Do letošního ročníku bylo přihlášeno více než 250 prací.
Na čem pracujeme: Unikátní Geminida, která nečekaně přežila rychlý a hluboký průlet atmosférou
Pavel Spurný a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studovali výjimečný případ meteoru ze známého roje Geminid. Tento konkrétní bolid vstoupil do zemské atmosféry rychlostí přes 35 km/s, pronikl výrazně hlouběji než jakýkoli jiný dosud dobře zdokumentovaný meteor patřící k tomuto meteorickému roji a částečně přežil až k dopadu na zemský povrch. Srovnání s jinými exempláři ukazuje, že jde o skutečně výjimečnou událost zaznamenanou objektivními pozorováními.
Na čem pracujeme: Výbuchy prvních hvězd vymetly prach z mladých galaxií: nové vysvětlení záhadně průzračného raného vesmíru
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem modelu, který by nízké zastoupení prachu přirozeně vysvětlil. Mezi nimi i Santiago Jiménez z Oddělení galaxií ASU.
Letní program pro studenty středních škol 27. - 31. července 2026, Hvězdárna Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR – Sluneční oddělení. Zažij týden na skutečném vědeckém pracovišti.
Na čem pracujeme: Ukradené planety v okolí pulsarů: Jde o realistický scénář?
Planety obíhající kolem pulsarů patří k nejpodivnějším světům, které astronomové znají. Jak mohou vzniknout u objektů, jež prošly katastrofickou explozí supernovy? Nová studie ukazuje, že jednou z možností je gravitační „krádež“ planet z cizích hvězdných soustav. Přestože takové zachycené planety zpočátku obíhají po chaotických drahách, numerické simulace naznačují, že některé systémy se mohou během miliard let překvapivě uklidnit a stát se dlouhodobě stabilními. Diplomovou práci s tímto tématem vypracoval Matyáš Fuksa z MFF UK pod vedením Václava Pavlíka a Vladimíra Karase z ASU a Stevena Shorea z Univerzity v Pise.
Medúzinými údolími k obří zásobárně podzemní vody na Marsu
Hledání vody na Marsu pro použití budoucími lidskými základnami má obrovský praktický význam. Probíhá již delší dobu. Nedávno Američané zpracovali šest profilů radargramů z umělé družice Marsu Evropské kosmické agentury Mars Express.
Na čem pracujeme: Hráškové a borůvkové galaxie obývají nepříliš osídlený vesmír
Zelené hrášky a borůvkové galaxie patří k nejextrémnějším galaxiím v dnešním vesmíru. Jsou malé, kompaktní a překotně vytvářejí nové hvězdy. Nová studie vedená astronomy z ASU ukazuje, že tyto objekty žijí převážně v osamělých oblastech kosmu, daleko od hustých galaktických seskupení. Výsledek naznačuje, že jejich mimořádná hvězdotvorba není obvykle spouštěna srážkami galaxií, ale spíše přísunem dosud nezpracovaného plynu.
Jménem Astronomického ústavu Akademie věd ČR zveme zájemce o tématiku, ale také veřejnost na premiéru filmu Making Times Visible, která se koná 1. června 2026 od 18:15 v kině Světozor v Praze. Film představuje mezinárodní projekt Circumnavigation in Time, v němž Slunce „píše“ obraz pomocí solarografie realizované na 24 místech světa. Akce je otevřena veřejnosti, vstupenky na místě i online.
Meteory obvykle vnímáme jako jednotlivé světelné stopy na obloze. Víme, že v některých fázích roku jich je více, přičemž tyto tzv. meteorické roje jsou reprezentovány tělísky, která mají společný původ v jednom mateřském tělese. Ve výjimečných případech se však zdá, že meteory někdy přicházejí ve „shlucích“ – skupinách fragmentů jednoho tělesa, které se rozpadlo krátce před vstupem do atmosféry. Analýza těchto vzácných jevů umožňuje nahlédnout do procesů rozpadu meteoroidů v blízkosti Země a odhaluje, jaké fyzikální mechanismy za nimi stojí.
